Kategórie
Hematologie

SIDEROPENICKÁ ANÉMIE

Nedostatek železa (Fe)

Definice: je anémie z nedostatku železa (Fe), patří mezi nejčastější hematologické onemocnění. Jde o důsledek nedostatku hemoglobinu, což vede k narušení zásobování tkání kyslíkem.

Epidemiologie: Prevalence v ČR: 8 – 20 % u žen a 5 % u mužů

Etiopatogeneze:

Etiologie:

  1. Zvýšená potřeba železa s nedostatečnou kompenzací:
    • Novorozenci a adolescence
    • Těhotenství (900 – 1000 mg  Fe) a laktace (1mg denně)
    • U nemocných dostávajících erytropoetiny (= funkční sideropenie)
    • Akcelerovaná erytropoesa
  2. Zvýšené ztráty železa:
    • Fyziologicky:
      • menstruace (40 – 60ml = 16 – 25mg železa) kompenzace je, že se zvýší denní resorpce železa z potravy ze 7 – 10%  na 20 – 25% přijaté dávky železa, ale při krevních ztrátach 70 – 80ml krve již nestačí kompenzovat zvýšenou resorpcí
      • porod
    • Patologicky: chirurgické výkony, GIT ztráty, hematurie, hemoptýza
    • Iatrogeně: časté odběry, léky (kys. acetylsalicylová, glukokortikoidy, nesteroidní antirevmatika)
    • Dárci (ztráta cca 150 – 200mg Fe)
  3. Snížený příjem či porucha absorpce:
    • Vegetariani nebo obecně malnutrice
    • Malabsorpční syndromy: celiakie, Crohnova choroba
    • Po chirurgickém výkonu na žaludku či střevech – resekce
    • Střevní parasitosa (ankylostomiasa)
    • Helicobacter pylori
    • Autoimmunní atrofická gastritida (nízká HCL)

Vstřebávání železa (Fe):

  • Absorbuje se dvojmocné železo (Fe2+,) lépe jako hem z masa a orgánů
  • Absorpce je zvýšená v těhotenství a zvýšené erytropoese
  • Absorpce je snížená u stavů s přetížením Fe, zánětů
  • Absorpci zvyšují: vitamin C, některé cukry
  • Absorpci snižují: phytaty (v zelenině), čaje

Patogeneze:

Při rozvoji sideropenie rozeznáváme tři stadia:

  1. Prelatentní sideropenie (nedostatečné zásoby Fe): postupné vyčerpaní zásob železa, ale dodávka pro potřeby erytropoézy je ještě dostatečná
    • snížená koncentrace feritinu v séru
    • sérové železo v normě
    • hemoglobin v normě
  2. Latentní sideropenie (erytropoéza uskutečňována při nedostatku Fe): zásoby železa jsou zcela vyčerpány a je snížena jeho dodávka do erytroblastů kostní dřeně, prozatím nelimituje proliferaci buněk
    • snížená koncentrace feritinu v séru
    • snížené sérové železo
    • hemoglobin v normě
  3. Manifestní sideropenie (anemie z nedostatku Fe): nedostatek Fe tlumí proliferaci a vzniká anémie
    • snížená koncentrace feritinu v séru
    • snížené sérové železo
    • snízený hemoglobin

Klinický obraz:

  • únava a snížená výkonnost
  • tachykardie
  • kožní projevy: atrofie kůze
  • snížené intelektuální schopnosti
  • dysfagie
  • deprese
  • časté infekce
  • bledost kůže a sliznic                      
  • koilonychie – lžičkovité nehty jsou tenké a mají vyvýšené okraje
    • zvýšená lomivost nehtů
  • angulární cheilosa – zánět rtu
  • rudý, vyhlazený (atrofický) jazyk
  • glositida
  • padání vlasů (alopecia areata)

Diagnóza:

  • Anamnéza a fyzikální vyšetření
  • Laboratorní vyšetření:
    • laboratorní testy:
      • nejdůležitěší je hladina sérového ferritinu (zásobní protein železa) a solubilního transferinového receptoru (saturace transferinu): obě vyšetření jsou zasadní pro diagnózu: odhalí 95% pacientů s latentní sideropenii
      • sérové železo
      • transferrin
      • vazebná kapacita
    • krevní nátěr: hypochromie, mikrocytóza
      • Mikrocytární: protože zrání erytroblastů je prodloužene → projdou větším počtem mitotických dělení → zmenšení jejich objemu/průměru
      • hypochromní: protože ak je nedostatek Fe hodně tak nejsou ani dostatečně hemogloginizovány
    • Diferenciální diagnóza mikrocytózy:
      • sideropenie
      • thalassemie
      • Haemoglobinopathie (E,C,CS, Lepore…)
      • Anemie chronických nemocí
      • Familiární sideroblastická anemie
      • Různé (otrava olovem)
  • Ďalší vyšetření závisí na anamnéze a symptomatologii:
    1. Okultní krvácení
    2. Gastrointestinální vyšetření – endoskopie
    3. Gynekologické vyšetření

Nález u latentní sideropenie:

  • Hladina feritinu je snížena pod 12µg/l
  • Snížena hladina Fe
  • Zvýšená celková vazebná kapacita transferinu pro Fe
  • Saturace transferinu klesá pod 16%
  • Zvýšená koncentrace solubilních transferinových receptorů v séru
  • Zvýšená koncentrace volného protoporfyrinů v śeru
  • V kostní dřeni klesá počet sideroblastů pod 30%

Nález u manifestní sideropenie:

  • Hypochromní mikrocytární sideropenie
  • Hladina feritinu je snížena pod 5µg/l
  • Saturace trasnferinu klesá pod 10%
  • V kostní dřeni mené než 10% sideroblastů

Diferenciální diagnostika nedostatku železa:

Terapie:

  • Ostranění příčiny a substituce Fe
  • Substituce železa:
    • Preparáty Fe (100 – 200mg/den) → z toho se vstřebe 50 – 60mg a dojde k vzestupu hemoglobinu o 2g/l denně
    • Železo podávame rovnoměrně během dne – nalačno ½ hodinu před jídlem, nebo 2 hodiny po jídle
    • Délka podávání se vztahuje k trvání příčiny a hloubce sideropenie
    • V případě intolerance či poruše absorpce se aplikuje Fe parenterálně

Pro zajímavost:

Základní údaje k metabolismu Fe: 3500 – 5000mg

  • Celkové množství Fe v těle – 3,5 – 5 g:
    • erytrocyty_hemoglobin: 2500 mg
    • erytroblasty: 150mg
    • enzymy: 150mg
    • myoglobin: 300mg
    • hepatocyty: 250mg
    • makrofagy: 500 mg
  • Denní absorpce: 1 – 2 mg / denní ztráty: 1 – 2 mg (delicate balance)
  • Denní průměrné množství v jídle: 10 – 15g (absorbed only Fe2+ 10%)
  • Fe není rozpustný, vždy je vázáno na proteiny: ferroportin, transferin, ferritin
    • Ferroportin je transmembránový protein, který čerpá železo z buněk. Nachází se na povrchu buněk, kde transportuje nebo skladuje železo
  • Samotné Fe je velmi toxické
  • Hepcidin – je regulátor metabolismu Fe, syntéza v játrech
Kategórie
Hematologie

Anémie

Úvod

Definice: anémie je symptom onemocnění, který vyžaduje vyšetřovací postup směřující k určení jeho etiologie. Anémie by měla být definována jako snížení celkové erytrocytární masy. V praxi se ale používá k definici a stanovení míry anémie hladina hemoglobinu – Hb.

je pokles koncentrace hemoglobinu (Hb) v krvi nebo pokles hematokritu (pod 40% u mužů, pod 35% u žen).

WHO definice je: Hb < 120g/l u žen, Hb <130 g/l u mužů

Dělení:

Podle koncentrace hemoglobinu:

  • Lehká: 100 – 120g/l
  • Mírná: 80 – 100g/l
  • Těžká: <80 g/l

Etiopatogeneze:

Etiologie: sideropenie (29%), chronické nemoci (27%), akutní krvácení (17,5%), selhaní dřeně / hemato – onkologie (17,5), hemolýza (9%)

Porucha tvorby Fe:

  • Porucha syntézy hemu: sideropenické anemie, sideroblastické anemie
  • Porucha DNA syntézy: vitamin B12, FA
  • Porucha syntézy globinu: thalassemie, hemoglobinopathie

Klinický obraz:

  • únava
  • slabost
  • dušnost
  • závratě
  • prekolapsové stavy
  • bledost kůže, sliznic a spojivek
  • tachykardie

Další příznaky mohou být :

  • bolest hlavy
  • neschopnost se soustředit
  • pocit studených končetin
  • deprese
  • palpitace
  • může být: ikterus a edémy

Diagnóza:

  • Anamnéza a fyzikální vyšetření:
    • Anamnéza: anemie v rodině, etnický původ, rychlost rozvoje anemie, krvácení (stolice, moč, gynekologické krvácení), infekce (HIV, Parvovirus, Hepatitis), příznaky od postižení dalších orgánů, gastrointestinalní, hematologická onemocnění, petechie, teploty, žloutenka, tmavá moč, dieta : vegetariáni, konsumpce alkoholu, léky
    • Fyzikální vyšetření: bledost, ikterus, modřiny, purpura, petechie, teplota, lymfatické uzliny, splenomegalie, tachykardie, hypotense, změny nehtů, sliznic, jazyka (vyhlazení jazyka – celý), šedivění a vypadávaní vlasů
  • Laboratorní vyšetření:
    • Kompletní krevní obraz
    • Reticulocyty
    • MCV (iron or vitamin deficiency, thalassemia)
    • Morfologické změny erytrocytů (SS, spherocytosa, ovalocytosa, anisocytosa – MDS, schistocyty – microangiopathie, agglutination –chladové agglutininy)
    • Bilirubin (nepřímý), LDH, haptoglobin
    • Coombs test (přímý, nepřímý)
    • Renální funkce (eprytropoetin produce, snížená epo hladina)
    • Stolice: test na okultní krvácení (iron deficiency anemia)
    • CRP (záněty, infekce)
    • Vyšetření Fe: ferritin, transferin saturation, TIBC, Fe
    • Hladina vitaminu B12, kyseliny listové
    • Kompletní biochemie
    • Testy na funkce štítné žlázy

Kategórie
Hematologie

ANÉMIE Z NEDOSTATKU VITAMINU B12 A KYSELINY LISTOVÉ

Definice: porucha DNA syntézy (porucha buněčného dělení), hlavním znakem je megaloblastová anémie.

Epidemiologie:

  • Prevalence: 25/100.000 obyvatel
  • Prevalence (perniciózní anemie): 9 – 17 /100.000/obyvatel

NEDOSTATEK B12:

Vitamin B12 (kobalamin): (přednáška)

  • Kofaktor 5-methyltetrahydrofolát-homocystein – methyl transferasy (homocystein na methionin) – enzym nezbytný k metabolismu folátu a v syntese Tymidinu (purin syntesa)
  • Porucha zrání jádra
  • Nedostatek methioninu vede k nedostatku adenosylmethioninu = zdroj methylových skupin nutných pro syntesu myelinu (zadní postraní provazce míšní i mozková kůra)
  • Porucha tvorby určitých neurotransmiterů – deprese  
  • Denní potřeba: 1 – 3 ug
  • Zásoby: 2 – 3 mg, dostatečné na 3 – 4 roky
  • Dietní zdroje: maso, shellfish, méně vajíčka, mléko -> nedostatek jen vegani
  • Absorpce až po navázání na vnitřní faktor (glykoprotein produkovaný parietálními buňkami v žaludku) vlastní vstřebávání je v ileu
  • V plasmě B12 je přenášen transkobalaminem I a II

Etiopatogeneze:

Etiologie:

  • Nedostatečný přívod vitaminu B12 – vegetariání
  • Porucha vstřebávání:
    • nedostatek vnitřniho faktoru, protilátky proti vnitřnímu faktoru
    • 1/3 celiakální sprue, Crohnova nemoc, resekce střeva (terminální ileum), píštěle, divertikly, striktury, parazité (škulovec), resekce žaludku, syndrom slepé kličky
    • perniciozní anémie: je megaloblastová, makrocytární anémie, která se vyvine následkem atrofické gastritidy. Jedná se o autoimunitní onemocnění s genetickým vlivem. Patří mezi nejčastější příčinu megaloblastové anémie.
    • inhibitory resorpce (fenylhydantion, PAS, pirimidin, neomycin)
    • selektívní malabsorpce B12 s proteinurií
  • Poruchy transportu a resorpce při nedostatku transkobalaminu I a II
  • Zvýšená spotřeba (gravidita, růst, anémie s hyperplázií eytropoézy)
  • Zvýšené ztráty (jaterní choroby, dialýza)
  • Inhibitory dihidrofolát reduktázy (MTX, pyrimethamin) antagonisté pyrimidinů (ARA-C) či purinů (6-MP)

Klinický obraz nedostatku vitaminu B12:

  • Známky anemie
  • Glositida (beefy red): vyhlazený jazyk: špička + okraje
  • Angulární cheilosa
  • Mírná teplota
  • Žloutenka
  • Hepatomegalie
  • Bilaterální periferní neuropatie
  • Degenerace laterálních a dorzálních provazců míšních
  • Atrofie optiku
  • Parestesie, svalová slabost, poruchy chůze, mentální změny, mírná demence

Diagnóza:

  • Anamnéza a fyzikální vyšetření
  • Laboratorní vyšetření:
    • krevní obraz:
      • anémie, makrocytosa MCV (MCV > 100fl)
      • může být mírná leukopenie, trombocytopenie
      • ↑ nekonjungovaný bilirubin
      • ↑LDH
      • Nízká hodnota B12 v séru
  • Vyšetření kostní dřeně:
    • megaloblasty
    • abnormální prekursory bílé řady

NEDOSTATEK KYSELINY LISTOVÉ:

Kyselina listová (vitamin B9):

  • Zdroje: játra, maso, zelenina, ořechy
  • Zásoby tělesné: 10 mg, Zásoby na 4 měsíce
  • Denní potřeba: 100ug
  • Absorpce je v jejunu
  • Opět hraje roli v syntese tymitinu koenzym methyl – tetrahydrofolatu

Etiopatogeneze:

Etiologie:

  • Dietní: malnutrice, specialní diety
  • Malabsorpce: kongenitální defekty, sprue, celiakie, Crohnova nemoc
  • Zvýšená potřeba: těhotenství, předčasně narozené děti, hemolytické anemie, MF, PV, tumory, lymphomy, záněty
  • Zvýšené ztráty: městnavá srdeční slabost – diuretika, dialysa
  • Antifolatové léky: antikonvulsiva, barbituraty, nitrofurantoiny, tetracyclin
  • Kombinace příčin: jaterní onemocnění a alkohol

Diagnóza:

  • Anamnéza a fyzikální vyšetření
  • Laboratorní vyšetření:
    • snížená hladina kyseliny listové v séru
    • megaloblastická anemie

Diferenciální diagnóza (makrocytární anemie):

  • B12
  • Kyselina listová
  • MDS (myelodysplastický syndrom)
  • Alkoholismus
  • Hemolysa
  • Erytroleukemie
  • léčba léky, které narušují DNA synthesu: cytosine arabinoside, hydroxyurea, merkaptopurine

Terapie:

  • Vitamin B12:
    • (300 µg/den, i.m. aplikace) → odpověď na léčbu se projeví za 5 – 7 dní léčby vzestupem retikulocytů na 10 – 30 %
    • Po úpravě anémie: udržovací dávka vitaminu B12 (300 µg / 1x měsíčně)
  • Kyselina listová:
    • dlouhodobě Acidum folicum (pilulky) 10 – 20 mg/denně
    • nutná dispenzarizace (riziko nádoru žaludku)
  • léčba příčiny!
Kategórie
Hematologie

AKUTNÍ PROMYELOCYTÁRNÍ LEUKEMIE

Definice: jedna z forem AML (tzv. M3), vyznačuje se však zcela odlišnou klinickou manifestací i prognózou. Jedná se o urgentní stav kde léčba musí být včasná.

Epidemiologie: 5–8 % AML, mladí dospělí, medián věku: 40 let

Klinický obraz:

krvácivé projevy:

  • krvácení ze sliznic – dutina ústní
  • krvácení do kůže – petechie, hematomy
  • krvácení do retiny, do GIT, do urogenitálního traktu, do CNS

syndrom DIC:

  • trombotické komplikace

Diagnóza:

  • Anamnéza a fyzikální vyšetření:
  • Krevní obraz + diferenciální rozpočet:
    • pancytopenie
    • syndrom diseminované intravaskulární koagulace
    • v krvi je promyelocyt  
  • Aspirace kostní dřeně
  • PCR (definitivní diagnóza): PML-RARA – odpovídá chromosomální fúzi t(15;17)

Terapie:

Indukční terapie:

  • standardem je idarubicin + ATRA
  • alternativní schéma: kombinace dvou diferenciačních látek (ATRA + As2O3)

Konsolidační terapie:

  • antracyklin + ATRA = kyselina all-trans-retinová 

Terapie DIC a prevence krvácení (v úvodu indukční léčby):

  • transfuzní přípravky (trombokoncenráty, plasma)
  • koagulační faktory (fibrinogen, antitrombin)
  • heparin

Diferenciační syndrom (= ATRA syndrom)

  • neutrofilie, horečka, plicní infiltráty, hypoxie, převodnění
  • Terapie: dexamethason, dočasné vysazení ATRA

Dispenzarizace: monitorace PML-RARA v periferní krvi a léčba event. molekulárního relapsu

Prognóza: velmi dobrá, celkové přežití 80 – 90 %

Kategórie
Hematologie

AKUTNÍ MYELOIDNÍ LEUKEMIE

Definice je proliferace a akumulace nezralých hematopoetických buněk (myeloblastů) v kostní dřeni (>20% blastů v KD) a jejich následné vyplavování do periferní krve.

Epidemiologie: je nejčastějším typem AL u dospělých pacientů.

  1. Incidence je závislá na věku:  
    • deti: 1/100.000
    • v 50 letech: 3,5 / 100.000
    • v 70 letech: 15 / 100.000
    • v 80 letech: 22 / 100.000

Etiopatogeneze:

Patogeneze: zástava diferenciace na úrovni blastů –> rýchla proliferace a nárůst blastů v KD –> útlak fyziologické krvetvorby –> rýchly pokles počtu všech normálních krvinek v periferní krvi

Rizikové faktory: věk, MDS, myeloproliferátívni nemoci, Downův syndrom, viry, fyzikální, chemická agens (benzen, herbicidy, pesticidy, deriváty benzenu- tricyklické uhlovodíky), expozice záření, chemoterapie

Dělení:

  1. Primární onemocnění:
    • de novo AML – vzniká nově bez známého předchorobí
  2. Sekundární onemocnění:
    • AML s dysplastickými rysy – vzniká transformací z MDS
  3. AML po léčbě:
    • 5–10 let po léčbě alkylačními látkami (cyklofosfamid, busulfan, cisplatina) a zářením
    • 1–5 let po léčbě inhibitory topoisomerázy II (etoposid)

Klinický obraz: stav nemocného se velmi rychle zhoršuje:

  • příznaky z pancytopenie:
    • Pokles ERYTROCYTOV –> Anemický syndróm:
      • malátnost
      • únava a pocit vyčerpání
      • bledost sliznic, dlaní, nehtových lůžek i celé kůže
      • u starších: ischemické bolesti na hrudi
    • Pokles leukocytov: (granulocytopenia)
      • časté infekce – s velmi agresivním průběhem:
        • HDC (horní dýchací cesty)
        • stomatitidy
        • závažné angíny
      • velmi zle reagují na terapii
    • Pokles trombocytov: hemoragická diatéza:
      • epistaxe
      • krvácení z dásní
      • metroragie
      • petechie
      • ekchymózy
    • teploty nebo horečky bez prokazatelné infekce
    • hyperplázie dásní
    • kožní infiltráty
    • příznaky z poškození CNS (<10%)
    • leukostáza (10% pacientů) >100x10na9/l –> vysoké riziko postižení CNS, a následný TLS po zahájení léčby
      • klinický obraz leukostázy:
        • dušnost
        • bolest na hrudníku
        • bolest hlavy
        • alterace mentálního stavu
        • parézy kraniálních nervů
        • priapizmus
    • výjimečně heperplazie gingiv (infiltrace dásní)

Diagnóza:

  • Anamnéza a fyzikální vyšetření:
  • Krevní obraz + diferenciální rozpočet:
    • zpravidla leukocytóza, anémie, trombocytopenie
    • hiatus leucaemicus v diferenciálním rozpočtu
  • Kostní dřeň:
    • aspirace kostní dřeně (zpravidla ze sterna)
    • zpravidla hypercelulární  s výrazně zmnoženou granulopoézou – ↑blasty
    • > 20% blastů, buňky: v cytoplazmě byvají Auerovy tyče (azurofilní granula)
  • Cytochemie: umožní určit příslušnost blastů k myeloidní linii
  • Průtokova cytometrie: imunofenotypizační vyšetření – podrobnější klasifikace AML
  • Cytogeneticky: hodnocení strukturálních a chromozomových odchylek – prognostický význam
  • Molekulárně geneticky: screening nejčastěji se vyskytujících fúzních genů

Terapie:

Indukční terapie:

Zlatý standard: kombinace antracyklinu s cytarabinem: režim 3+7:

  • 3 dny daunorubicin 45–90 mg/m2 nebo idarubicin 10 mg/m2
  • 7 dní cytarabin 100 mg/m2 v kontinuální infuzi
  • společný režim pro všechny typy AML vyjma M3
  • cíl: dosažení 1. kompletní remise (kontrola remise po 14 – 21 dnech)
  • při selhání prvního cyklu indukční léčby je indikováno podání druhého indukčního cyklu:
    • opakování indukčního protokolu „3+7“
    • intenzivnější protokol (např. Fla/Ida: idarubicin 10 mg/m2 + fludarabin 30 mg/m2 + cytarabin 2000 mg/m2)
  • remise dosáhne 70–80 % pacientů

Konsolidační terapie:

  • cíl: udržení remise
  • složení konsolidační léčby závisí na prognostické skupině (cytogenetika, molekulární genetika)
  • nízké riziko: 3–4 cykly vysokodávkovaného cytarabinu (3 g/m2)
  • vysoké riziko: 1cyklus chemoterapie → alogenní transplantace krvetvorných kmenových buněk

Terapie starších nemocných:

  • většina pacientů s AML
  • horší prognóza: rizikovější cytogenetický profil, větší % sekundárních AML (předchozí MDS), vyšší chemorezistence (ČR jen 50–60 % intenzivně léčených), relabuje 80–90 % , vysoká morbidita a mortalita v průběhu léčby
  • Standardní indukce: 3+7 při absenci vážných komorbidit
  • Konsolidační léčba: základní princip „méně znamená více“
  • Paliativní terapie: nízké dávky s.c. cytarabinu, p.o. hydroxyurea + podpůrná terapie
  • cíl: minimalizovat dobu hospitalizace, kvalita života

Doplnok zo stáže:

  • Vytěry/odběry → průkaz kolonizace mikroorganizmy
  • Profylaxe ATB: CIPRINOL po dobu neutropenie u konsolidace
  • Indukce: CIPRINOL-ciprofloxacin(fluorochinolon) + antimykotikum

Kategórie
Hematologie

AKUTNÍ LEUKEMIE

Definice: jsou geneticky heterogenní skupina zhoubných onemocnění krvetvorby.

Akumulace získaných genetických změn v hematopoetických progenitorech ovlivňuje schopnost normálního růstu, proliferace a diferenciace. Leukemický klon je neschopen vyzrávat: blasty. Utlačuje normální hematopoézu: cytopenie v periferním krevním obraze. Diferenciální rozpočet leukocytů je tvořen leukemickými blasty a zbytkovou populací zralých granulocytů. Středně zralé elementy (promyelocyty, myelocyty, metamyelocyty) nebývají přítomny = hiatus leucaemicus!!!

Dělení:

Podle příslušnosti leukemických blastů k určité vývojové linii rozeznáváme:

  • myeloidní leukémie (AML) à APL (akutní promyelocytární leukemie)
  • lymfoblastové leukémie (ALL)
  • leukémie se smíšeným fenotypem

Klinický obraz:

  • nespecifické symptomy vyplývají ze selhávání funkce kostní dřeně a z event. infiltrace jiných orgánů (trvají zpravidla 1–3 měsíce)
  • anémie: slabost, bledost, únava, dušnost, nevýkonnost, palpitace, poruchy cirkulace (angina pectoris, TIA)
  • trombocytopenie: krvácivé projevy (petechie, sufuse, epistaxe, krvácení do GIT) , často při hodnotách 10–20 x 109/l, téměř vždy při <10 x 109/l
  • neutropenie:
    • opakované infekty (zpravidla nereagující na antibiotika) – ORL, kůže, GIT, plíce, urogenitální trakt, často systémové, sepse
    • etiologicky se uplatňují G+, G– bakterie, viry i houby
    • navzdory leukocytóze jsou nízké hodnoty neutrofilních segmentů
  • hyperviskózní syndrom = syndrom leukostázy:
    • při počtu leukocytů >100 x 109/l u pacientů s AML (nikoliv u ALL)
    • klinické příznaky plynou z hypoperfuze plic a CNS, krvácení či tkáňové ischemie: dušnost, bolest hlavy, zmatenost, poruchy vízu
    • okamžité podání chemoterapie může vést k manifestaci syndromu z nádorového rozpadu (tumor lysis syndrome):
      • prevence před zahájením chemoterapie: cytoredukce:
        1. mechanická (leukodeplece)
        2. farmakologická (hydroxyurea)

Extramedulární projevy:

  • organomegalie (hepatomegalie, splenomegalie, adenomegalie): projeví se nauseou, dušností, pocitem časné sytosti, tlakem či bolestí v břiše
  • leukemická meningitida (infiltrace subarachnoideálních prostor) nebo přímá infiltrace parenchymu CNS: parézy, příznaky nitrolební hypertenze (bolest hlavy, nausea, zvracení), křeče, poruchy vědomí
  • kožní infiltráty a infiltráty dásní časté u AML s monocytární komponentou
  • chlorom (myeloidní sarkom): je ložisko izolovaného extramedulárního leukemického postižení – oblast orbity

Diagnóza:

  • Anamnéza a fyzikální vyšetření
  • Krevní obraz s diferenciálním rozpočtem:
    • zpravidla leukocytóza (méně často normální počet leukocytů nebo leukopenie)
    • anémie
    • trombocytopenie
    • hiatus leucaemicus v diferenciálním rozpočtu
  • Kostní dřeň:
    • aspirace kostní dřeně (zpravidla ze sterna)
    • > 20% blastů v kostní dřeni
  • Cytologické vyšetření, cytochemické, cytogenetické – metody molekulární genetiky
  • Imunofenotypizační (průtoková cytometrie: z perferní krve, kostní dřeně)
Hiatus leucaemicus

Hodnocení léčebne odpovědi:

  1. Kompletní remise:
    • blasty v kostní dřeni <5 %
    • není detekovatelná extramedulární nemoc
    • absolutní počet neutrofilních granulocytů >1,0 x 109/l
    • počet trombocytů >100 x 109/l
    • pacient není závislý na transfuzích erytrocytů
  2. Molekulární kompletní remise:
    • choroba není detekovatelná ani molekulárně – genetickými metodami
  3. Minimální reziduální nemoc:
    • maligní buňky přetrvávají v organismu i po dosažení hematologické remise
    • přetrvávající MRN je příčinou relapsu
    • MRN hodnotí individuální odpověď pacienta na léčbu
    • prognostický význam
    • časný indikátor relapsu
    • metody detekce MRN: průtoková cytometrie, PCR
  • při patologickém počtu bílých krvinek v rutinním krevním obraze přináší zásadní informace diferenciální rozpočet leukocytů
  • diagnóza akutní leukémie se stanovuje vyšetřením aspirátu kostní dřeně, kde je zastoupení blastů >20 %
  • leukocytóza v periferním krevním obrazem není podmínkou pro diagnózu akutní leukémie
  • pacient s pancytopenií a krvácivými projevy potřebuje bezodkladné vyšetření hematologem (susp. APL)
Kategórie
Gatstroenterologie

Diferenciální diagnóza hematemézy, enteroragie a melény

Definice:

Enteroragie: je odchod krve červené nebo kaštanově zbarvené nebo koagul konečníkem.

Hemateméza: je zvracení krve.

Meléna: je odchod černé natrávené dehtovité nepříjemně páchnoucí stolice. Projeví se při ztrátě nejméně 50ml.

Dělení:

  • Enteroragie: zdroj krvácení je pod Treitzovým ligamentem (duodenojejunální ohbí) nebo při velmi masivním krvácení nad tímto ligamentem.
  • Hemateméza: zdroj krvácení je z horní části trávicí trubice, z oblasti nad Treitzovým ligamentem (duodenojejunální ohbí).
  • Meléna: zdroj krvácení je z oblasti nad Treitzovým ligamentem (duodenojejunální ohbí), krev je změněna HCl a bakteriemi.
  • Okultní krvácení: skryté krvácení do stolice, detekovatelné speciálním vyšetřením stolice.
  • Předstírané krvácení: osoby psychicky nemocné nebo jedinci k získaní výhod

Podle původu:

  1. krvácení do horní části trávicího traktu: jícen, žaludek, duodenum 90%
    • varikózní
    • nevarikózní

Krvácení je klasifikováno při endoskopii dle Forresta:

  • Ia: stříkající, arteriální krvácení
  • Ib: sáknoucí, pokračující (žilní) krvácení ze spodiny vředu
  • IIa: viditelná céva na spodině vředu
  • IIb: koagulum na spodině vředu
  • IIc: hematin na spodině vředu
  • III: vřed bez známek krvácení

2. krvácení do dolní části trávicího traktu: tenké střevo 1%, tlusté střevo a rektum 9%

Podle průběhu:

  • akutní
  • chronické

Klinický obraz: závisí na místě, etiologii a velikosti ztráty krve

Mírna hypovolemie: ztráta < 20% krve

  • stěžuje si na chlad
  • změny tlaku a pulzu (posturální)
  • kůže: chladná, bledá, lepkavá
  • prázdne krční žíly
  • moč je koncentrovaná

Střední hypovolemie: ztráta 20 – 40% krve

  • stěžuje si na žízeň
  • hypotenze
  • tachykardie
  • oligurie

Závažná hypovolemie: ztráta > 40% krve

  • neklidný, agitovaný, zmatený, otupelý, obluzený
  • výrazna hypotenze
  • pulz je rýchli, slabě hmatný, nepravidelný
  • tachypnoe
  • srdeční zástava

Diagnóza:

Cílem je:

  • určení místa krvácení
  • posouzení závažnosti
  • zastavení aktivního krvácení
  • umožnění léčení základního onemocnění
  • prevence opakování krvácení
  • Anamnéza a fyzikální vyšetření:
    • dotaz na peptický vřed, jaterní cirhózu, nádory, záněty, operace
    • léková anamnéza: dotaz na užívaní: antikoagulancii, kortikosteroidy, nesteroidní antirevmatika, kyselina acetylsalicylová, železo, vizmut
    • další symptomy: pyróza, dysfagie, bolesti, tenesmy, hubnutí
    • co a kdy jedl naposled?
    • popis nalezené krve: frekvence, množství
    • stolice: barva, konzistence, frekvence, trvání problému
    • vždy per rectum!, bledost kůže, opocení, pluz, tlak, vyšetřit břicho
  • Zobrazovací metody:
    • při krvácení do horní části trávicího traktu:
      • urgentní ezofagogastroduodenoskopie
      • angiografie a CT angiografie
    • při krvácení do dolní části trávicího traktu:
      • kolonoskopie: je určena pro vyšetřování ,,připraveného střeva“
      • ezofagogastroduodenoskopie: indikace při negativním nálezu v dolní části trávicího traktu
      • enteroskopie
      • angiografie, CT angiografie
      • probatorní laparotomie
  • Laboratorní vyšetření:
    • krevní obraz, biochemie, koagulace, jaterní testy, hematokrit (pozor nemusí hematokrit ukázat správnou hodnotu, protože brzy po začátku krvácení je hemodiluce), dehydratace (roste urea, kreatinin v normě)

Diferenciální diagnóza:

Nejčastější příčiny krvácení z jícnu:

  • jícnové varixy
  • Mallloryho-Weissův syndrom
  • záněty (refluxní ezofagitida)
  • jícnový vřed (způsoben nesteroidními antirevmatiky)
  • nádory

Nejčastější příčiny krvácení ze žaludku a duodena:

  • peptický vřed
  • NSA gastropatie
  • portální gastropatie
  • eroze
  • subkardiální varixy
  • nádory

Nejčastější příčiny krvácení z tenkého střeva:

  • ulcerace
  • ektázie
  • Crohnova nemoc
  • ischemie
  • radiační enteritida
  • nádory
  • divertikly
  • NSA
  • Meckelův divertikl

Nejčastější příčiny krvácení z tlustého střeva:

  • divertikly
  • angiektázie
  • polypy
  • nádory
  • infekční záněty (Salmonelly)
  • idiopatické záněty
  • NSA
  • ischemie tračníku
  • radiační proktitida, kolitida

Nejčastější příčiny krvácení z konečníku:

  • hemoroidy
  • polypy
  • angiektázie
  • nádory
  • postradiační proktitidy
  • záněty

Nejčastější příčiny krvácení s původem v okolních orgánech, při nemocech krve, cév a systémových onemocněních:

  • krvácení z nosu/nosohltanu – spolykaná krev
  • krvácení z jater
  • aortoenterická píštěl
  • leukemie
  • lymfomy
  • ateroskleróza
  • kolagenózy (vaskulitida – ulcerace)

Časté příčiny okultního krvácení:

  • adenomy
  • adenokarcinom tračníku
  • gastroduodenální vředy, eroze
  • léky: NSA, kyselina acetylsalicylová, antikoagulancia
  • vaskulární ektázie
Kategórie
Gatstroenterologie

NÁDORY ŽALUDKU

Definice:  je epitelový zhoubný nádor ze žlázového epitelu (jednovrstevný cylindrický epitel).

Epidemiológie: 2. nějčastejší maligní nádor ve světe, muži 3: 1 ženy, >50 let (80% nádorů je nad 65 let), vyšší výskyt v Japonsku a Koreji

Dělení:

Podle hloubky:

  • časný
  • pokročilý

Podle makroskopického vzhledu:

  • polypózní
  • miskovitý
  • difúzní
  • exulcerovaný
  • hlenovitý

Podle mikroskopického vzhledu:

  • Laurénova klasifikace:
    • interstinální typ
    • difúzní typ

Podle WHO klasifikace:

  • papilární
  • tubulární
  • z prstenčitých buněk
  • nediferencovaný
  • adenoskvamózní
  • dlaždicový karcinom
  • mucinózní

Etiopatogeneze: 

Rizikové faktory: 

  • Helicobacter pylori (5-6x)!
  • chronická atrofická gastritida! (intestinální typ!), dysplazie
  • strava (nitrosaminy, ↑NaCl)
  • kouření
  • infekce EBV (virus Epsteina-Barrové)
  • reflux žluči
  • genetika (mutace CDH1(E-cadherin) = 1%, hereditární difúzní karcinom)
  • lidé s krevní skupinou A mají výskyt nádoru vyšší o 20%

Protektívní faktory:

  • čerstvá zelenina, ovoce                     • karotenoidy, flavonoidy
  • vitamín C, E                                     • chlazení, zmrazovaní potravy

Patogeneze:

  • Intestinální typ: vícestupňový proces, vyššího věku, Helicobacter pylori → atrofická gastritida → intestinální metaplázie → dysplázie → karcinom
  • Difúzní typ: vícestupňový proces, ale na molekulární úrovni → mutace genu (CDH1) → kóduje E-kadherin → ztráta funkce E-kadherinu vede k ztrátě mezibuněčných spojů, mladší lidé, asociace s krevní sk. A

Metastázování:

Hematogenně: přes v. coronaria ventriculi k portě → játra → plíce, kosti, mozek

Lymfogenně: v důsledku výskytu lymfatických cév již v mukóze (pod bazální membránou) je velmi časné lymfogenní metastázování (již u časného karcinomu žaludku)

Per continuitatem: seróza, mezenterium, omentum majus, colon, pankreas, peritoneum → karcinóza pobřišnice → ascites (často hemoragický)

  • Lokalizace uzlin:
    • perigastricky (velká a malá kurvatura)
    • omentum majus
    • tr. coeliacus
    • ligg. gastrocolica
    • ligg. gastrolienalis → slezina
    • hepatoduodenálně
    • paraaortálně
    • ductus thoracicus → Virchowova uzlina: LU hmatná supraklavikulárně vlevo

Klinický obraz:

  • obtíže sú nevýrazné, pozvolné, krátko trvající (4 měsíce), intenzita je různá, ale progredujíci
  • první symptomy jsou již projevem pokročilé rakoviny, proto jakékoliv epigastrické obtíže, které nejsou přechodného rázu u pacienta po 50. roce, musejí vzbudit podezření
  • 50 % asymptomaticky
  • dyspepsie (pocit plnosti)
  • tlak, bolest v epigastriu v závislosti na příjmu potravy může/nemusí    
  • nechutenství, nevolnost
  • kachexie: fyzická slabost, ztráta hmotnosti a svalové hmoty
  • zvracení
  • krvácení (hematemeze, melena)
  • okultní krvácení ve stolici (pokročilý karcinom)
  • anemie (z krvácení)
  • ascites (peritoneální metastázy)

Intestinální typ:

  • papilární / tubulární karcinom
  • 53% karcinomů žaludku
  • nádor vyššího věku
  • vyvíjí se v terénu atrofické gastritidy s intestinální metaplazií
  • je tvořen cylindrickými / kubickými buňkami s dobře patrnou buněčnou membránou (medzibuněčné spoje ako tak zachované), produkuje hlen

Difúzní typ:

  • nádor z prstenčitých buněk / nediferencovaný karcinom
  • 33% kacinomů žaludku
  • vzniká bez gastritidy
  • u mladších lidí, ↑ u krevní skupiny A
  • horší prognóza
  • vždy málo diferencovaný, fibrózně-vazivové stroma, jednotlivé nebo v pruzích prstencové buňky (okrúhle buňky které obsahují hlenovou vakuolu, která vytlačuje jádro k periferii) – fibroprodukce podmiňuje ztluštění a rigitidu stěny žaludku = karcinom skirhotický → vede k symetrickému zmenšení žaludku – žaludek tvaru polní láhve

Časný karcinom:

  • 10 – 35 % všech karcinomů žaludku
  • infiltruje jenom sliznici nebo sliznici + submukózu, NE do svaloviny
  • ze sliznice zakladá metastázy cca ve 5%, ze sliznice + submukóza: 15%
  • Makroskopický vzhled:
    • polypózní: je prognosticky nejlepší
    • ulcerovaný: 50 – 80 % prognóza je horší a je nutná diferenciální diagnóza
    • endoskopický nález (obecně): změna barvy a struktury sliznice: vyhlazení, snížení nebo vyvýšení reliéfu sliznice žaludku
  • DIFERENCIÁLNÍ DIAGNÓZA= peptický vřed vs. karcinom !!!!!

Otázka: rozdíly ca in situ od časného karcinomu?

  • Ca in situ: nepřekračuje bazální membránu a nemetastazuje
  • Časný karcinom: infiltruje jenom sliznici nebo sliznici + submukózu a může už metastazovat

Pokročilý karcinom:

  • prorůsta až do svaloviny (tunica muscularis) žaludku
  • prorůstá na serózu s rozsevem po peritoneu
  • infiltrace pyloru vede ke stenóze
  • při nekrotizaci → riziko perforace → peritonitida

Diagnóza:

  • Anamnéza a fyzikální vyšetření:
    • většinou je břicho bez hmatné rezistence (hmatný je až pokročilý karcinom)
    • uzliny (hmatné, zvětšené):
      • nad levou kliční kostí: Virchowova uzlina
      • periumbilikálně: uzlina sestry Mary Joseph
      • v levé axile: Irská uzlina
    • hmatné, zvětšené ovaria (Krukenbergerův tumor) způsobené metastázou
    • hmatná rezistence v Douglasově prostoru (peritoneální rozsev)
    • hepatomegalie + ikterus + ascites (známka generalizace nádoru)
    • paraneoplastické projevy (dermatomyozitida, tromboflebitida)
  • Zobrazovací metody:
    • Gastroskopie s biopsii (i když je RTG nález negatívní), vícenásobná biopsie – minimálně 6 vrozků
    • Endosonografie: posoudi přesnu invazi nádoru do stěny žaludku a postižení uzlin
    • USG / CT břicha (staging nemoci): vztah nádoru k okolním strukturam, metastázy
    • RTG hrudníku (staging nemoci)
  • Laboratorní vyšetření: ↑sedimentace erytrocytů, sideropenická anemie, hypalbuminemie, ↑alfa globuliny, pozitívní okultní krvácení (80%), achlorhydrie (70 – 80 %)
  • Nádorové markery: ke kontrole průběhu nemoci ne screening
    • CA 19-9, CA 50, CA 72-4, CEA
  • stanovení exprese HER-2/Neu je nutné u metastatických nádorů

KAŽDÝ ŽALUDEČNÝ VŘED MUSÍ BÝT HISTOLOGICKY VERIFIKOVÁN: po zhojení vředu zkontrolovat žaludek za 6 měsiců!

Diferenciální diagnóza:  

  • peptický vřed
  • refluxní choroba
  • m. Ménétrieri
  • benigní polyp
  • nádory žaludku: lymfom, GIST

Komplikace:

  • masívní krvácení z aroze cév
  • obstrukce → zvracení
  • ikterus (obtrukce vývodných žlučových cest nádorem)
  • perforace
  • penetrace do okolních orgánů

Kategórie
Gatstroenterologie

BENIGNÍ NÁDORY ŽALUDKU

POLYPY

Definice: polyp je ohraničený polokulovitý nebo stopkatý útvar prominující nad slizniční povrch. Jedná se o morfologicko-makroskopický pojem teprve histologické vyšetření rozhodne o povaze polypu (aj karcinom může mat vzhled polypu).

Dělení:

Podle původu:

  • nádorové (adenom, karcinom)
  • hamartomy, choristomy (polypy u Peutzova-Jeghersova syndromu)
  • zánětlivé

Podle histologie:

  • epitelové polypy:
    • hyperplastický polyp: často souvisí se zánětem v okolí, recidivuje
    • polypy ze žlázek fundu: jsou asociované s užíváním inhibitorů protónové pumpy, ale bez rizika malignizace
    • adenomový polyp: je prekancerózou (intraepitelová neoplazie)
      • Dělení adenomový polyp:
        • Low-grade: nepříliš výrazna porucha architektoniky sliznice s méně vyjádřenými cytologickými atypiemi
        • High-grade: pokročilý stupeň nádorové transformace buněk, výrazné cytologické nepravidelnosti se ztrátou polarity a vysokým nukleocytoplazmatickým poměrem ale nevykazují infiltrativní růs
  • mezenchymové polypy: leiomyom,  vzácněji neurofibrom

Podle počtu:

  • solitární
  • vícečetné

Klinický obraz: náhodný nález, dyspeptické potíže, vzácně zdroj krvácení

Diagnóza:

  • anamnéza a fyzikální vyšetření
  • zobrazovací metody:
    • gastroskopie + biopsie – polypektomie (snesení celého polypu)
    • endoskopická USG (submukózně uložen polyp)
  • laboratorní vyšetření:
    • krevní obraz, biochemická vyšetření krve a moče

Kategórie
Gatstroenterologie

ŽALUDEČNÍ EROZE

Definice: akutní povrchový ostře ohraničený defekt sliznice, nepřesahující lamina muscularis mucosae.

Dělení:

podle rozsahu:

  • povrchové
  • foveolární
  • hluboké (zásah až do žlázové vrstvy)
  • hemoragické
  • nehemoragické

Etiopatogeneze:

Etiologie:

  • hemoragické: tělo žaludku
    • po úporném zvracení
    • stres
    • šok (trauma, sepse, popálení)
  • nehemoragické: antrum žaludku
    • reflux: při chronické gastritidě
    • difúzní antrální gastritida neatrofická

Patogeneze: lokální porucha mikrocirkulace s rupturou kapilár a krvácením do sliznice.

Makroskopický nález: sliznice je překrvená na povrchu jsou viditelné žlutavě drobné defekty s hyperemickým lemem, nejsou vetší než několik mm.

  • vícečetné (mnohem častěji)
  • solitární

Mikroskopický nález: nekróza sliznice, spodina erozi je tvořena tkáňovým detritem (nekrotické buňky sliznice), fibrinem, granulocyty (žlutavé okrsky na povrchu sliznice), může/nemusí byt přítomna hemoragie, v okolí erozí je smíšena zánětlivá infiltrace.

  • slizniční eroze se hojí během několika dnu regeneraci epitelu

Regenerace: je proces při kterém je defekt  nahrazen zcela identickou tkání jak strukturou tak funkčí tkáni (sliznici) jako byla předtím.